close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Únor 2014

Nevědomost je dar

25. února 2014 v 18:00 | -D |  Citáty
V životě před sebou hrneme velkou hráz,která od nás drží problémy dostatečně daleko.Hrneme ji a hrneme,ale zapomínáme,že každá věc má své meze.Jednou už prostě hráz nevydrží nápor a zasekne se.My jen stojíme a nevíme,co dál.Naše problémy na nás doléhají a my musíme stát na jednom místě.Naše záchraná hráz nemůže dál.Jak se máme pohnout z místa??Jak udělat další krok??Bojíme se vyjít beze štítu,napřímo.Je to nebezpečné a zranitelné.Co teď??Zůstaneme stát za hrází a jen přemýšlíme.A právě to je vrah chytrých lidí.Přemýšlení.Když si začnete uvědomovat špatnost okolního světa a vás samotné,najednou to nelze vydržet.Máte pocity viny,lítosti a strachu.Začnete se litovat a přemýšlíte,představujete si,co by vás z toho mohlo dostat??Člověk??Přítel??Který odhrne hromadu problému,proseká se k vám skrs trní a podá vám pomocnou ruku.Máte pocit,že to je jádro problému.Nemáte člověka,který by vám pomohl,který by vám rozuměl a navrhl řešení.Skutečnost je ale jiná.Jen vy sama se musíte prosek trním.Přítel vás možná vytáhne zpod hráze,ale ve vaší mysli stejně zůstanou zakořeněné kristalky,těch pocitů,které nikdy nezmizí.Musíte vyhrát sama nad sebou.Ale jste už unavená a slabá...Uniká z vás životní energie formou slz...Nemáte vůli ani chtíč...Cesta skončila.
A právě takto umírají chytří lidé.Hlupáci zůstavají živí jen pro nevědomost.Nevědomost je dar.Chytrým lidem však chybí.Oni vidí tu špatnost světa a lidského počínání.Cítí strach,lítost,bolest a trápí je to.Přemýšlení o tom je utápí znovu a znovu a dochází jim kyslík.Proto svět přichází o chytré lidi.Zkrátka chytrý a důstojný člověk už nemá šanci vydržet mizerně nízkou úroveň dnešního světa.

Rose's diary - part 6.

23. února 2014 v 9:48 | -D |  Povídky
Z odpočinku mě vytrhl zvuk otvírajících se dveří a strašné dívčí ječení.Posadila jsem se ke mřížím,abych měla dobrý výhled a sledovala,co se děje.Chodbou ke mě mířili dva muži táhnoucí ženu v šatech a lodičkách,která naříkala tak nahlas až mé upíří uši začli sténat.Dotáhli ji až k cele vedle mě a hodili ji tam jako hadrovou panenku bez života.Obdelníkovým otvorem zajištěným mřížemi,který byl mezi mojí a její celou jsem se dívala,jak se dívka plazí ke zdi,opře se o ní a snaží se zhluboka nadechnout.Musela to být jedna z těch dívek z uvítací párty.Byli jich ale plné balkóny,jak ji můžu poznat.Náhle mé slabé vampíří smysli zaznamenali přítomnost jiného upíra.Upíři se mohou navzájem vycítit,ale když mají nedostatek krve ,zjistí to pomaleji nebo vůbec.Je to tedy upírka.Na balkónech byli spíše lidské dívky,ale je možné,že jsem se spletla.Náhle upírka zaklonila hlavu a vlasy,které jí až do teď zahalovali obličej se jí sesunuly na ramena.Poznala jsem ji.Byla to ta,která seděla na slizounově klíně.
Přesunula jsem se blíže k otvoru ve zdi a promluvila na ni:"Jsi..jsi v pořádku?"
Podívala se na mě a polkla."Ne."
"Proč tě sem přivedli?"Tajně jsem doufala,že se přece jen pokusila napadnout pana Hanfsfielda a při pokusu byla odvedena sem.
"Neudělala jsem,to co po mě chtěl."
"A co to bylo??"
Znovu se zhluboka nadechla a přemáhajíc se mi to pověděla:"Poté párty jsme já,Gregor a Lauren šli do jeho ložnice."Předpokládala jsem,že Lauren byla ta druhá koketa,co seděla na jeho klíně."Mysleli jsme,že to bude chtít jako obvykla",při slově "to" se jí lehce zadrhl hlas,"ale...no,požádal mě abych se při tom zakousla do Lauren." Obě jsme věděli,co je pravý význam slova "tom". "Tak jsem to udělala.Když jsem viděla,že to začíná být na Lauren moc,přestala jsem,ale on mě nutil,ať pokračuju.Odmítla jsem."Odmlčela se."Vždyť..vždyť bych jí zabila!Ale jemu to bylo jedno.Byl opilý a nevěděl,co dělá.Gregor takový jinak vůbec není!"Nemohla jsem to vstřebat.Ona se ho zastává!Jak se ho může po tom všem ještě zastávat!? "Ale zítra",pokračovala,"zítra,až vystřízliví mě dá přivést zpátky.Určitě to udělá."Na tváři se jí objevil nepatrný úsměv a já si to uvědomila.Ona ho miluje.Chuděra.Otočila jsem se k otvoru zády a mé myšlenky se začali ubírat zcela odlišným směrem.Směrem do říše snů.
***
"Hej!"..."Hej pssst,pssst!"Otevřela jsem oči.Někdo se tu dožadoval mojí pozornosti.Přetočila jsem se bok a uviděla mladou,svalnatou upírku v protější cele,jak klečí u mříží a snaží se mě vzbudit.Vlasy měla krátké a stočené do malinkatých prstýnků.Pleď do barvy mléčné čokolády a oči oříškově hnědé.
"Co chceš?"zívla jsem tiše.
"Sakra!.."Bouchla vstekle do mříží a opřela se o zeď .
"Co se dějě??"
"Myslela jsem,že jsi zdechla a chtěla sem si vzít tvojí dávku krve."Jak milé pomyslela jsem si.To tady opravdu bojuje každý sám za sebe??Nejsou snad zvyklé si pomáhat?Odpověď se mi naskytla okamžitě.
Náhle se ozval další hlas:"Kdo to je??" a v cele vedle vsteklé upírky se vynořila další.Tvář měla mlaďounkou a bílou jako perly.Asi byla proměněna dost brzo.Špinavé blond vlasy byly lehce vlnité a dlouhé až po pás.Oči jako obloha,když se chystá k setmění.Ty dvě byli jako pravý opak.První upírka působila mohutně.Byla sice hubená,ale měla vypracované tělo,kdežto ta druhá byla drobounká a ve srovnání s černovláskou byla poloviční.Obě vypadali celkem staře,ale přece jen ne víc než já.
"Nováček,nevidíš?"odpověděla ta první.
Blonďatá dívka byla přátelštější.Usmála se a začala si semnou povídat:"Jak ti říkají??"
"Jsem Rose",pousmála jsem se,"a ty??"
"Jmenuju se Angela a tohle je Anab" kývla směrem ke druhé,ale ta vůbec nereagovala."Omluv jí,má hlad.To tu máme ostatně všichni."zatvářila se skepticky."A za co tu jsi?"
"Dala jsem páníčkovi facku."povzdechla jsem si.
"Aha, klasika"uchechtla se. "Já jsem se od něj nenechala znásilnit.Už třikrát."Vykulila jsem oči."No ano,vždycky ho doženu k tomu,že mě dá nakonec odvést.Bráním se zuby nehty."
"A co Anab??"
"Anab se pokusila pokousat jednu z vyzážistek,když jí připravovali na noc v pánově ložnici."
"Rači půjdu znova do tohohle smradlavýho sklepa než se nechat oblejzat tím dobytkem!"rozkřičela se Anab.Chápala jsem ji víc než dost,ale stále mi ten systém tady nedával smysl.Proč některé žijí tady a některé jsou v takovém luxusu?
"Jak to tu vlastně chodí?My nebudeme vůbec bojovat nebo tak??"zeptala jsem se směrem k Angele.
"Ne,Hangsfieldovo sídlo je vyhlášelo skupnictvím upírek,ale nikoli upírů.Nenajdeš tu žádného muže s tesáky,protože takový páníčka nepřitahují."Ušklíbla se."Boje se tu nekonají,to ani náhodou.Jsme tu jen proto,že pan Hangsfield má úchylku, a to sice,že ho vzrušují ženy,co mu u toho pijí krev.Některé z nás se s tím smíří.Vyberou si život v přepychu,se spouty drahým oblečením,jídlem,pitím,sluhy kteří tě neustále obskakují a tak dále,nýbrž za cenu toho,že ztratí svou důstojnost a nechají se zneužívat od těch slizkých milionářů.Ale ty co to nepřijmou,bojují proti režimu a nenechají se,nakonec skončí tady.Pan Hangsfield je buďto nechá v podnapilém stavu zabít,když ho opět odmítnou,anebo je prodá."
Definice mého nového obydlí mě ani nepřekvapila vzhledem k mým prvotním zkušenostem tady.Napadla mě ještě jedna otázka,která byla poněkud pošetilá.Věděla jsem,že je pitomost se na to ptát,ale chtěla jsem to prostě vědět.
"A kdo je ten muž,který se pořád pohybuje v blískosti pana Hangsfielda??"zeptala jsem se nevině.
"Ty myslíš Juliana??"Přikývla jsem."On je páníčkův bratranec.Dočasně tu bydlí a pomáhá mu s různými skupními záležitostmi.Říká se,že je jediný na koho kdy páníček dá!."
Všichni jsme trhli hlavou,když jsme uslyšeli,že někdo vchází do sklepení.
"Konečně.."zamračila se Anab.Nahodila jsem nechápavý výraz,ale Angel mi to hned objasnila.
"Sváča se nese."Ve dveřích se oběvili dva muži oblečeni v uniformách a za nimi ten,kterého bych tu skutečně nečekala.


Bolest

19. února 2014 v 21:50 | -D |  Citáty
Člověk má v srdci místa,o nichž mnohdy nemá ani potuchy.Teprve až se naplní bolestí,doví se o jejich existenci.

Láska je rozkoš,která se mění v bolest,není-li opětována.

Odpouštím,ale nezapomínám...
Umím prohrávat,ale nikdy se nevzdám...
Nesnáším lež,ale také vím,že pravda někdy pořádně bolí...

Největším uměním člověka je překoneat bolest a nahodit úsměv ve chvíli,kdy je mu do pláče...

Zabývajíce se svými bolestmi,zvětšujeme je.Přemýšlejíce o svých slabostech,posilujeme je

Láska způsobuje bolest.Ale taky bolest léčí.Láska prostě bolest je.Bolest není od lásky nikdy daleko.Láska vám může srdce naplnit,pak zlomit a to zlomené srdce zase vyléčit.A platí,že každá láska vlastně končí nešťastně,dřív nebo později-protože i v případě,kdy třeba láska trvá celý život,tak jeden zemře dříve a zanechá toho druhého v zármutku.

Žádná bolest se nesnáší hůř než vzpomínky na štěstí v době neštěstí.

Tvou bolest nářek nezhojí,jen prozradí.

Člověk tak mocně naříká při každé bolesti,a tak málo se raduje,když žádnou nemá.

Velký člověk je povznesem nad nespravedlnost,urážku,bolest i posměch,a byl by vlastně nezranitelný,kdyby netrpěl zármutkem.





Info and Idea!

17. února 2014 v 21:29 | -D |  Info site
Hey!
Jak vám melou boží mlejny lidičkové??:) Mě přímo letěj!A proto vám dnes dám takové schrnutí mých plánů o tom,co mužete od mého blogu očekávat v příštích několika týdnech.
Takže na blog mi teď zbývá opravdu málo času jelikož:Se snažím dostat na gympl,ale ikdyž mám samý,přídu si uplně blbá :D..Takže se snažim teď,co nejvíc si doma počítat různý příklady,chodit na doučka atd...Za další s naší taneční skupinou pěkně makáme,protože první soutěž je už koncem března a my stále nemáme choreografii hotovou!Prostě máme teď hodiny navíc,budou asi i víkendy,ale snad to přinese ovoce,protože minulej rok jsme byli s vystoupením i v televizy-na soutěži 3. a 4. z republiky..A tento rok se snažíme o totéž:)A navíc ještě chodím na "herecký kroužek" a jelikož jsou teď 14 dní prázky(kvůli jarňákům v Praze),tak se máme naučit scénář:p...S čímž nemám žádný zkušenosti a už vidim,jak mi to vůbec nepoleze do hlavy!...Zkrátka k blogu se teď dostanu málokdy.Mám pár článků předepsaných,ale stejně toho moc nebude...
Ale tady si chci teď trochu utřídít myšlenky a udělat menší rozvrh a od vás čekám souhlasy/nesouhlasy...

1.Ve všední dny se budou objevovat články na téma citáty.Samozřejmě sem tam budou i různé jiné,ale nejvíce bude o všední dny těchto.
2.Pokračování mé upírské povídky bude asi jeden díl týdně.
3.Výkendy budou favourite,různé jednorázovky,recenze...
4.Mám nápad a chci slyšet váš názor.Chtěla bych rozjet takový projekt s názvem-30 dreams.Spočívá to v tom,že nejspíš 1x-2x týdně bych přidala článek,ve kterém bych vám prozradila jeden z mých tajných snů.Prostě různá přání,která bych si chtěla během svého života splnit.Jak malá a skromná ,tak ta velká a náročná:D.
Měli byste zájem o tuhle záležitost(30 dreams)??

A ještě taková novinka.Dnes jsem se dozvěděla,že jeden český film s názvem "Kobry a užofky" se bude natáčet tady v tom našem miniaturnim městečku o 3000 obyvatelých a v jeho okolí.A proto se tu také hledaj lidi na komparz(Ty co nevědí-komparz jsou ty lidi,co dělaj křoví,když se hlavní herci procházej třeba po městí.No aby to tam nevypadalo jako městečko duchů,musí tam v pozadí někdo bejt:p).My s kamarádkama jsme se rozhodli,že se pujdem přihlásit.Tak jsme vyplnili přihlášku,změřili nám míry(what??),vyfotili nás a šli jsme:D.Takže se připravte,že až ten film vyjde jsem tam někde vzádu jako rozmazanej flek!!:DNo možná tam ani nebudu.Většinou se to pak sestříhá a ani tam půlka lidí,co tam původně byla neni vidět..Ale dostanete 650Kč za 6 hodin,tak neberte:D...(Těch 6 hodin tam jen odstát a pozorovat ty hvězdy českýho divadla,proč ne:D).A když jsem šla domu málem nás přejel s kámoškou autobus.Jsme si tak pomalu vykračovali po náměstí a najednou na nás kámoška křičí:"Holky autobus!".Se otočim a kamarádka s jekotem zdrhá,zatim co já si vznešeně odkráčim,jak největší king..Prostě trapas..:D
Pro dnešek vše a já jdu směr my bed!
Bye!
No you are my darlings!:*

Valentine story

14. února 2014 v 16:06 | -D |  Povídky
Stála jsem na nádraží a vychutnávala si ty vražedné pohledy lidí,kterým se nejspíš nelíbilo moje slaďoučké valentýnské naladěný,ve formě bílých krátkých šatů,žíhaných růžovou s nejrůznějšími zamilovanými nápisy do půli stehen.To celé doplňovali boty na vysokém(a když říkám vysokém,tak myslím opravdu vysokém)podpadku,ve stejném odstínu růžové,která byla na šatech.K tomu dlouhé,nakulmované vlasy,elegantní šperky a kabelka a může se jít do ulic!
Navzdory nízkému inteligenčnímu kvocientu kluků,jako byl můj bejvalý,který se se mnou rozešel týden před Valentýnem(Vážně!?)jsme se s kamarádkou Mirandou rozhodli,že si společně zajedem do kina,koupíme zmrzku,kytky a na kluky se vykašlem.Byl to brilantní plán,až na to,že jsem to měla být já a Miranda,kdo ten plán uskuteční a vzhledem k tomu,že vlak už se sem pomalu,ale jistě blížil a Miranda nikde,jsem si nebyla jistá,jestli to nakonec nebudu muset celé odnakupovat i za ní.
Ne právě se blíží!V krásně mléčných rozevlátých šatech s flitrovaným vrškem se ke mě žene rekordní rychlostí a téměř dohání vlak.Už z dálky na ní rozjařeně ječím,čímž si vysloužím ještě vražednější pohledy mých budoucích spolucestujících.Ve zhruba stejně vysokých podpadcích,jaké mám já,je to pro ní dost obtížné,ale i s mýchaným shakem v ruce ke mě dobíhá a šťastně mě objímá.Celé uječené se do sebe zavěsíme a zamíříme do vlaku na naše obvyklé místo.
"Zase jako vždy máš elegantní příchod!Na to jediné se v dnesšní době mohu spoléhat.Na to,že nikdy nikde nebudeš včas!"rozesměju se a Miranda nasadí falešně uražený výraz.
"Náhodou do mých prvních tanečních jsem dorazila s půlhodinovou rezervou,abych tam byla včas!"
"Ano,ale to byla sobota,zatímco taneční jsme měli v pátek.!"Znovu jsem se rozesmála a Miranda se ke mě tentokrát připojila.Byla sice hodně chaotická a opožděná,ale když došlo na lámání chleba,byla skvělou oporou a věděla vždy,co dělat.Za to jsem jí měla ráda a nesmírně si jí vážila.Byla to přece ona,kdo mi pomohl se vyrovnat s rozchodem s mým ex Billym a podívejte se na mě??Je Valentýn a já odkopnutá holka týden před Valentýnem jsem vysmátá jako měsíček na hnoji!
Začneme řešit příšerné outfity našich spolucestujících,když mi najednou zapípá SMS.Je to Billy a píše,že je mu líto,co se stalo a že by si o tom rád promluvil ještě dneska,jestli mám čas za půl hodiny u mě před domem.Ukážu to Mirandě a ta okamžitě skřiví obličej do kyselého úsměvu.
"Napiš mu,že máš lepší zábavu a na něj,že kašleš.Stejně jsem ti celou dobu říkala,že to tak skončí,je to všivák,kterej si nestih sehnat na Valentýna holku a tak se jako poslední možnost spásy jevíš ty-jeho momentální ex se zlomeným srdcem,která ho přijme s otevřenou náručí."
"Jak můžeš být,tak krutá??Chce si promluvit!To nemusí nic znamenat!"
"Ha tomu,co si teď řekla vážně věříš Holly?"podívá se na mě vyčítavě jejíma velkýma zelenýma očima.
"Nechápu,proč si proti němu,tak předpojatá!Vždycky jsi ho neměla ráda a stačilo se o něm zmínit slovem a už lítali jen stížnosti.Byl to můj kluk,proč si neakceptovala to,že sem ho měla ráda??"
Jen polkla a podívala se z okna.Zbytek cesty jsme spolu nemluvili.Byla jsem na ní naštvaná a už dlouho jsem to v sobě dusila.V jakémkoli smyslu jsem se před ní o něm zmínila hned byla naježená.Proč jako??Vybila jsem si už částečně svoji zlost při této hádce,ale věděla jsem,že to zdaleka nebylo všechno,co ve mně hrozilo vybuchnout.Když jsme vystoupili z vlaku a mířili na metro zase jsme pomalu rozjeli rozhovor a všechno se zdálo být v pohodě.Dojeli jsme na příslušnou stanici a vystoupili v nákupním centru.Vyjeli jsme o patro víš ke kinu a koupili si lístky.Do představení zbývala čtvrt hodina,tak jsme se rozhodli,že si půjdem koupit popcorn.Dala jsem si karamel zatímco Miranda měla šunkasýr.
"V půlce change??"mrkla na mě.
"Jasnačka"příkývla jsem a začala hrabat v kabelce telefon,který mi divoce bzučel."Volá Billy"zobrazili se na obrazovce.Miranda se ke mě naklonila,aby viděla na displey a jen se ušklíbla."Snad mu to nechceš vzít,že ne??Je fakt ubohej.."
Tohle byla poslední kapka v číší mého zármutku.Na čele mi naběhla žilka a byla sem rozhodnutá si to to tady a teď vyříkat."Musíš do něj pořád rejpat?To si kamarádka!?Byl to můj kluk a třeba ho mám pořád ráda,tak proč se s tím nemůžeš srovnat?Toho vážně nesnášíš víc,než mě máš ráda?Počkat nebo snad žárlíš?Není to celou dobu jen v tom,že se ti vlastně líbí a nemůžeš snýst to,že já jsem s ním šťastná?"
Miranda vypadala opravdu šokovaně,ale vmžiku se ten víraz změnil na uražený."Prosím?Žárlím?Jak tě to napadlo?O čem to mluvíš!?Já jen vím,že je to hajzl a není pro tebe dost dobrý!A chci tě zachránit před tím,než ti znova zlomí srdce!
"Ale nehraj to na mě,takhle soucitnou jsem tě ještě neviděla!Co ze tím doopravdy stojí?"Dívala sem se na ní a viděla jsem,že tu něco nehraje.Je tu něco,co mi nechce říct,co přede mnou tají.Uhla pohledem a otočila se ode mě tak,abych jí neviděla do obličeje.Chytla jsem ji za rameno a dožadovala se odpovědi."Proč?No tak proč?"
"Protože tě miluju!"Okolostojící se na nás začali otáček s udivenými výrazy,ale nikdo nemohl předčit ten můj.To,že bych byla šokovaná bylo slabé slovo.Jako by mi najednou vše v hlavě secvaklo a začali mi po tvářích stékat slzy.Nevím jestli štěstí nebo smutku,ale v té chvíli mi to bylo jedno.
Miranda se zhluboka nadechla a pokračovala."Není to tak,že bych žárlila na něj,ale já žárlím na tebe.Není to už jen kamarádská láska,prostě to přerostlo v něco věčího.",začili jí po tvářích stékat slzy,"Vím,co si teď o mě asi myslíš a pochopím,když se mnou teď přestaneš na čas komunikovat,ale musím to udělat."A v tu chvíli mě políbila.Tohle mě opravdu dorazilo,byla jsem vyděšená a tohle na mě bylo trochu moc.A tak jsem sama sobě nemohla uvěřit,když jsem jí začala polibek oplácet.Líbali jsme se na chodbě před kinosálem a zděšení lidé kolem nás pochodovali se znechucenými výrazy.Nám to však bylo jedno.Cítila jsem její ruce na mém krku a její studené rty jak se vpíjí do mých.Jako bych právě našla něco,co jsem u Billyho vždy postrádala a tak jsem oběvila svou Valentýnsko lásku.

Smrt

12. února 2014 v 20:43 | -D |  Citáty
Proč mi všichni říkají mlč,když se mi chce mluvit?
Proč mi všichni říkají nebreč,když se mi chce plakat?
Proč mi všichni říkají miluj,když není,kdo by mě měl rád?
Budou mi taky všichni říkat dýchej,až budu umírat?

Když si přišel na svět,plakal si a všichni se radovali.Žij tak,aby všichni plakali,až jej budeš opouštět.

Kdo nedokáže žít,nedokáže ani umřít.

Strach ze smrti je horší,než smrt sama.

O život můžeme přijít různě.Smrt je jen jednou z možností.

Smrt je jen začátek,ale až té druhé kapitoly.

Zemřít bez strachu ze smrti,to je záviděníhodná smrt.

Smrt je v životě jedinou opravdovou jistotou.

Celý lidský život není nic jiného než cesta ke smrti.

Smrt je lékem,který najdeme,kdy chceme,ale máme ho užívat,co nejpozději.



Party hard and empty house!

10. února 2014 v 18:53 | -D |  Diary
Hey honeys!Jak vám šlapou boží mlýny??
Co je to za otázku?:D Já perlim!!
Nicméně jsem minulý týden zažila suprové zážitky a chci se tu s vámi o ně podělit!
Začalo to ve středu.Jela jsem na den otevřených dveří na Libeňskej gympl a super!Je tam jeden děsně sexy učitel literatuty a ajiny(26).Wow!:D..Jediný čeho jsem se začla bát je matikářka.My jsme pospíchali,tak jen spěšně vběhnu do třídy,prohlídnu si to a chci jít,protože na matiku jsem tak zvědavá nebyla(Šlo mi o španělštinu.) a ona:A to jako ani neprohlíídneš učebnice!?Tak tam jdu,koukam,prohlídnu si první a řikam,že první pololetí asi taky hodně opakuje že?A ona:"Ne! Jako je tam hodně novejch věcí!"A tvářila se jako kdybych nic nevěděla a ona je ten machr,kterej mě to teprv naučí,ať si nemyslim jak sem chytrá:D...Tak teda chci jít a ona:"A to si neprohlídneš ty další dvě!?":D Twl tak se tam vrátim,prohlížim a pak rači rychle zdrhnu.Super:D
Ve čtrvtek ráno se jeli moje rodiče podívat na dvě noci za babičkou na Šumavu na hory a já zůstala ve 14-ti doma!Pařba!:D No ne tak uplně...Ve čtvrtek jsem téměř nebyla doma-měla jsem tance navíc a doučko a pak jsem přespala u kámošky-Brunett,která si usmyslela v půl 10-té začít dělat prezentaci na ajinu,tak jsme usli v 1!:D Druhej den jak zombie,jsem šla poprosit učitele ať mi dá na fleshku program smart a na tý fleshce jsem měla prezentaci na poslední hodinu.On,že mi to udělá o předposlední hodinu a o přestávku pak ať si pro to přídu..Zapoměl na to a tu fleshku mi ztratil!:D Super,nenašel jí a prezentaci sem teda nemohla ukázat,ale učitelka se jen tlemila:D.A po škole sem šla domů se postarat o domečet(nakrmit zvířata,zalejt kytky,nakrmit sebe:D) Taky se připravovala na večerní pařbu ve čtyrech u kámošky!Rodiče byli přes noc pryč a my slavili její 15!:D Ty vado...Zkoukli jsem se Harryho Pottera,3 díli prciček a Milllerovi a tripu-nejlepší film!:D Je to o pašování drog a Jennifer Aniston tam hraje striptérku-super!:D Každá jsme měli 2 frisca a nevim normálně jsem byla asi lehce nalitá:D.A trošku jsme vyzkoušeli no kouření..Nesmíte nám to mít za zlý-byli to patnáctiny:D Já jsem totiž jinak slušňačka celkem a nekuřák:D...A tam jsme si dali rovnou 3-je to pěkně hnusný...
Usli jsme ve čtyři ráno a ještě jsme stihli zavolat kámošovi a přemlouvat ho ať za námi příde na pokec-nepřišel:D...)Druhej den jsem si to asi ve 12 štrádovala domů,stavila se v COOPu a koupila rohlíky..Udělala jsem si tu nej snídani ever!Nutela,Rama,med,čaj,siniminies s mlíkem,černá kráva(cola s vanilkovou zmrzlinou),3 hnědý extra křupavý housky..Prostě lahoda!
Cítila sem se tak dospělá!Mít barák jen pro sebe a starat se o něj:D Vim,že je to blbost,ale ten pocit,že si mužete dělat,co chcete!a taky kdy chcete!Že všechno závisí na vás a vy jste tady king:D Je to fakt hůstý..Prostě jsem byla na 2 dny velká holka-paní domu.Pak přijeli rodiče a já tradá k tátovi..Kde mě čekala macecha,hnusný karbanátky a nejvíc uřvanej bratranec!!O tom zas jindy...
See later,like always!:*



Valentine favourite

7. února 2014 v 15:35 | -D |  Favourite
Hellooo!
Dneska jsem se konečně dostala k předem slíbenému článku favourite.Jak jsem tak začla projíždět mé dřívější články,zjistila jsem,že favourite píší celkem často a tak,jak ste si mohli všimnout, mám novou rubriku s tímto jménem.Prosím dejte mi vědět do komentů,jestli se vám články tohoto tipu líbí a chtěli byste je pravidelně,nebo naopak máte rádi články jiného tipu a favourite bych měla omezit.
Předem děkuji za odpověď a už nebudu zdržovat!Tady jsou Valentine favourite 2014!

1.Valentine heart:Srdce je symbol Valentýnu,takže si myslím,že by tu nemělo chybět.Je téměř všude.Na obalech bonboniér,výzdobě,šatech,svetrech,dortících,...Zkrátka všude kam se podíváte.Tady je pár ukázek,jak úžasně se dá tenhle motiv zpracovat.



2.Valentine lipstick:Tak barvy na Valentýn jsou asi jasné,myslím,že růžová tento rok vyhrává.Já osobně se trochu bojím výraznějším rtěnek,ale chtěla bych na Valentýna být trochu odvážnější a vykašlat se na to,jak se na mě lidi dívají.Mě osobně se moc líbí jedna z rtěnek,kterou jsem dostala k Vánocům.Už jsem jí tu zmiňovala,ale omluvte mě prosím je prostě úžasná!Jmenuje se Kate lipstick or Rimmel London odstín 102.Je matná a opravdu si jí nemůžu vynachválit.

3.Valentine nail:Já si rozhodně na Valentýna vyzdobím nehty nějakým Valentýnským vzorem.Určitě základ je srdíčko,valentýnský muffin nebo třeba květiny,a pak už je jen na vás,jak si s tím vyhrajete.V dnešní době už je všude tolik různých návrhů a zde nějaké máte:




4.Valentine outfit:Na Valentýn bychom se měli pořádně vyfiknout! Šaty jsou pro tuto příležitost perfektní,ale nejsou povinné.Může být i nějaká košile,vesta,svetr,sukně ve valentýnském stylu a vypadá to taky moc hezky.Já osobně asi zvolím sukni:)





5.Valentine cover for mobile:Tuhle položku dělám u vědšíny tématických favourite a myslím,že v dnešní době už máte všude plno možností na výběr.Já osobně mám taky v plánu si obědnat přes ebay nějaký kryt na to moje pádlo(Xperia Z):D. Tady jsou ukázky tipů na Valentýn:
6.Valentine drink:Chci si zkusit udělat na valentýna nějaký shake,a tak si myslím,že tato položka by měla být součástí tohoto článku.Nejspíš si vyzkouším jahodový,aby to ladilo do barev,ale jsem zvědavá,kde vezmu nějaké kvalitní jahody.:D Nic méně myslím,že pro tuto příležitost se hodní už zmíněný jahodový shake nebo banánový a nejsem si jistá jestli už jsem se tu někdy zmIňovala o drinku Černá kráva.Spočívá to v tom,že vezmete colu a třeba vanilkovou nebo ořechovou zmrzlinu,zamícháte a máte skvělou kalorickou bombu,která ale úžasně chutná!:D Sice není do barev valentýnu,ale černobílá je neutrální,tak proč ne?:D



7.Valentine decoration:Článek na toto téma již byl,ale pro ty,co ho nečetli bych se tu měla alespoň zmínit.Takže zkráceně:Krásnou výzdobou na Valentýn mohou být květiny,polštáře s Valentýnskými vzory,nejrůznější dózičky,držáky na rušky,ozdobné řetězy,svíčky,3D písmena,...Vše co vás napadne!



8.Valentine song:Valentýnských,nebo spíš zamilovaných písniček je všude plno!Já moc nemusím takové ty zbytečně přeslazené,ale je tu jedna,které se mi opravdu líbí.Od zpěvačky Adele mám ráda snad všechny a jedna z nich se sem přesně hodí!
9.Valentine sweets:Tento výkent budeme se sestrou předběžně péct cupcakes a macrons.Příjde mi,že naprosto sedí k této položce.Cupcakes jsou něco jako muffiny s polevou.Někdo na ně používá speciální recept,ale já použiju klasický na muffiny a na buttercream si najdu zvlášť.Macronky jsou klasická americká pochoutka.Vidíte je v hodně amerických seriálech,nebo ve videích youtuberů.Dělají se hodně barevné,což tomu dodá to kouzlo,ale je to jen potravinářské barvivo.
Cupcakes:



Macrons:


10.Valentine gift ideas:Valentýn je svátek zamilovaných a tak je zvykem,že si ti zamilovaní blázni dávají dárečky.Já(když jsem měla kluka) jsem z toho vždycky měla děsnou depku!!Co vybrat?Nebude to blbí??Nebude to zbytečně drahý??
Tak tady pro ty,které mají teď podobný problém je pár návrhů,jak krizi vyřešit!



Snad se vám můj článek líbil a v něčem vám pomohl!!Určitě vás pár článků o Valentýnu ještě čeká,(Takže pro ty,jež Valentýn nemají rádi teď neposlouchejte!)a to jak už jsem se zmiňovala třeba povídka !!hmmm!:P
Uvidíme se u dalšího článku,zatím nazdáárek!:*






Banana Muffins!

4. února 2014 v 10:44 | -D |  Mix
Hey!!
Dneska vám přináším článek na přání,který bude zřejmě trochu zdlouhavý vzhledem k mým "popisovacím" schopnostem,protože to bude recept na banánové muffiny s polevou!
Doufám,že to bude srozumitelné a že si to někdo podle mého receptu vyzkouší:D.Tak jdeme na to!

Recept je rozdělený na dvě části:na výrobu samotných muffinů a na výrobu polevy.Začne u té lehčí části,což jsou samotné muffiny.

Ingredience:
-250 g hladké mouky
-2 zralé banány
-150 g másla(nebo hery)
-150 g cukru
-3 vejce
-1/2 prášku do pečiva
-podle chuti můžete přidat kousky oříšků či čokolády
-A případně tuk a mouku na vymazání formiček(Já mám plastové formičky,které jsou na více použití a nemusejí se ani vymazávat.Jsou naprosto perfektní takže doporučuji!)

Postup:
Nejprve si do misky rozmačkáme banány.V další misce utřeme vejce s cukrem a poté přidáme i banány.Ve třetí misce smícháme mouku s práškem do pečiva a kousky čokolády či oříšky.Nakonec výslednou směs smícháme s předchozí směsí.
Předehřejeme si troubu na 180-200°C a mezitím vlijeme těsto do formiček,aby sahalo něco málo pod okraj.
Pečeme přibližně 20 minut a poté necháme 15 minut odstát.
Mezitím se dáme do přípravy polevy:vanilkovo-banánového buttercreamu.
Ingredience:
-200 gramů másla v pokojové teplotě(hera)
-150 g moučkového cukru
-1 lžička vanilkového cukru
-2 lžíce mléka
-1/2 banánu
-
Postup:
Šleháme máslo nakrájené na kostičky,a až bude z másla měkký krém přidáme postupně polovinu cukru.Poté přidáme 2 lžíce mléka,lžičku vanilkového extraktu a 1/2 banánu,který si nejdříve nakrájíme na menší kousky,aby se nám dobře šlehal.Nakonec přidáme zbytek cukru a šleháme ještě přibližně pět minut.Výsledkem bude sametový a tuhý krém.Pokud chcete,aby váš muffin byl hezky barevný můžete úplně nakonec přidat ještě potravinářské barvivo a zašlehat.(V receptech je doporučováno tekuté kvalitní barvivo jako je Wilton nebo Sugarflair,ale já jsem přidala klasické AROCO v prášku,které koupíte běžně v Tescu a výsledek byl také dobrý.)
Když máme buttercream hotový naplníme jím zdobící pytlík a vybereme si nějaký okrasný nástavec.(Dáváme si pozor,aby byli muffiny už pěkně vychladlé,protože když nebudou ,bettercream na nich nebude držet a začne se roztékat.)Na muffinech zatočíme buttercreamovou spirálu zvenku směrem dobnitř pomocí okrasného nástavce a můžeme ji poté ještě posipat třeba lentilkami nebo jedlými konfetami a podobně.
A voala!Máme tu banánové muffiny(cupcakes).
Já jsem své první muffiny s polevou dělala bratříčkovi k svátku(6) a byl nadšený!Polevu jsem udělala fialovou a tady máte fotku,jak to dopadlo:
No jsou zkrátka první tak i tak vypadají,ale doufám,že už ty desáté naberou na dokonalosti.
Děkuji,že jste se mnou vydrželi až dokonce a doufám,že článek splnil očekávání:)
See you later guys!:*



Rose's diary - part 5.

2. února 2014 v 15:48 | -D |  Povídky
Podívala jsem se do zrcadla na tu dívku,která se mi nepatrně podobala,ale rozhodně sem to nemohla být já.Měla hladnou kůži jako samet bez jediného škrábance.Obliček skvostně upravený a vyhlazený,se zvýrazněnýma očima,které jí dodávali na tváři ďábelský výraz.Vlasy dlouhé,rozpuštěné měla elegantně přehozené přes rameno a na sobě dlouhé,tenké ruměnkové šaty.K tomu černé lodičky s nepatrnými zlatými detaily a nehty přetřené průhledným lakem,že se leskly jako perly.Vypadala skvostně.A k neuvěření,vážně jsem to byla já.
Celá skupina mých pečovatelek se postavila okolo mě a hodnotili pohledy svou práci.Jak se zdálo byli spokojeny. Viděla jsem na nich ale, že si na mě dávají pozor.Věděla jsem,že tady budou asi podobná ochranná zařízení,jako v mém minulém ubytování,ne-li modernější,a tak jsem se moc o nic nepokoušela.Zatím.Chtěla jsem nejprve vidět ten uvítací večírek,abych věděla kolik lidí zde žije a mohla tak uvažovat o šanci na útěk.Ikdyž teď mám rozhodně větší příležitost, než před tím,protože součástí mé dlouhé a intenzivní procedůry bylo i lehlé doplnění zásoby krve,aby jsem měla lepší barvu a pohybovala se alespoň trochu kultivovaně.Mé opečovávatelky si však dávali patřičný pozor,abych neměla škodlivě velkou dávku.Ta jejich pečlivost mě doháněla k šílenství.
Meredith dala povel a vyšla ze dveří.Celá skupinka dívek se za ní vydala a mě udržovala uprostřed jakéhosi kroužku.Všichni se striktními,profesionálními výrazy dávali pozor,abych se snad náhodou o něco nepokusila.Opět jsme procházeli dlouho nekonečnými chodbami,než jsme dorazili ke dveřím,u kterých stáli dva bodyguardi.Meredith mávla rukou a muži okamžitě poslušně začali otevírat dveře,spod kterých se linula hudba.
Naskytl se mi pohled do ohromné místnosti,plné barev,světel a hudby.Místnost byla vysoká a tak se po jejím kruhovém obvodu táhli dva honosné balkóny,plné tančících dívek v krátkých šatech.Naproti dveřím bylo umístěno menší,opět mramorové schodiště na němž se nacházeli 3 pohodlné,podlouhlé gauče v odstínech rudé na nichž seděl slizoun,z každé strany jednu atraktivní dívku a naproti němu ten záhadný,svůdný muž pouze a jen s tabákem.Bez ženy,což mě ani nevím proč, potěšilo.Seděli tam ještě další 3 muži,které jsem neznala,ale vypadali na podobné tipy jako byl pan Hangsfield.Před sebou stůl,plný drinků,které jim každou chvíli doplňovali poslušní číšníci.
V momentě,když jsme vešli, se všechny jejich pohledy upřeli na nás.Hudba se utišila a já byla středem pozornosti.
"Akorád včas Meredith!Tak nám ukaž své dílo!"zakřičel pan Hangsfield a v jeho hlase byli slyšet stopy alkoholu.Meredith se lehce uklonila,pokynula rukou a představila mě jako Rosemary Yvonnu Leevdom.Vyrazilo mi to dech.Celým jménem už mi dlouho nikdo neřekl.V mém minulém bydlišti mě oslovovali pouze číslem a já už si myslela,že mé pravé bylo již dávno zapomenuto.Hudba se ztišila.Sjížděli mě pohledy všech pěti mužů,ale jediné oči které se na mě nedívali jen jako na kus masa byli ty průsvitně modré.Dívala jsem se na toho muže a z přemýšlení o něm mě vytrhlo slizounovo opilecké řvaní.
"Meredith odvedla jsi svou práci nadmíru dobře,můžeš jít,ale ji mi tu nech.",s úšklebkem mi hleděl do očí,ale já neuhla pohledem."Co na to říkáte chlapy??No kterej z vás na ní má chuť?"zakřičel a rozesmál se,čímž přiměl ty dvě kokety do něj zavěšené,aby se taky rozesmáli a odhalili tak své špičáky.Zalapala jsem po dechu on si jen tak seděl na gauči se dvěma upírkami přímo u krku a byl ještě živ?Sledovala jsem ty dívky.Zřejmě se jim to tak líbilo.Nevypadali,že by měli v plánu ho nějak ohrozit."Co myslíš ty Juliane?"řekl ten nechutný multimilionář a podíval se na něj,jež oči mě tolik hypnotizovali.
"Je to krásná žena."řekl Julián klidně.
"Ale no tak,ty se vůbec neumíš odvázat!Alfrede!"oslovil jednoho z poskoků.
"Ano pane??"
"Přiveď ty dvě chudinky,ať se trochu pobavíme."Alfred zašel do jakýchsi dveří zastrčených našikmo pod ohromnou plazmovou televizí,kterých jsem si před tím nevšimla a za moment se vrátil se dvěma upírkami,oblečenými podobně jako já,které měli však ruce svázané provazy napuštěnými sporýšem.Obě vypadali mladší než já.Ta jedna mohla být stará maximálně půl století.A obě se tvářili víc,než utrápeně. Alfred je přivedl až ke mě a rozvázal jim ruce zohyzděné hlubokými jizvami od sporýše,které se však začali pomalu hojit.
Slizoun se ďábelsky usmál a pln očekávání na mě hleděl:"Tak Rose ukaž nám,jak moc si hladová a upij si tady z naší ustrašené Grizeldy!"řekl a pokynul rukou směrem k té mladší upírce stojící přímo vedle mě.Cítila jsem,že na mě ta chudinka upírá oči,ale já se na ni ani nepodívala.Očima jsem sledovala na pana Hangsfielda a ani mě nenapadlo ho poslechnout.
"Tak abys věděla,jak na to,tady dámy ti to ukážou."plácl jednu z upírek sedících mu na klíně přes zadek.Ta se naklonila k té druhé,která jí mezitím nastavila hrdlo,a začala z ní pít.Bylo to nechutné.Ve světě upíru je to považováno za zvrhlost!Po chvíli se od ní upírka odtrhla a ten všivák jí slízl zbytek krve ze rtu.Nejradši bych se ušklíbla,ale přiměla jsem se zanechat si kamenný výraz.
"No Rose teď jsi na ředě!"Všech pět mužů na mě hledělo s očekáváním.Bylo však zbytečné."Kousni ji dělej!"Začal můj nový pán zvyšovat hlas.
"Měl bys jí k tomu trochu pomoct."Pobídl ho jeden z těch neznámých můžu.Modrooký Julian jen seděl a nespouštěl ze mě oči.
"Hmmm,tak fajn."Slizoun se zvedl a opileckým krokem došel až ke mě,popadl mě zezadu za krk a přitiskl mi ústa k upírčině hrdlu."Pij!!"Sebrala jsem všechnu svou sílu,co jsem měla v těle a vymrštila svou ruku proti jeho tváři.Dala jsem mu facku tak silnou,až zavrávoral a tvář mu úplně zrudla.V jeho očích jsem uviděla zaplápolat plamínky zlosti.
"Ty jedna děvko,tohle je můj dům a tady budeš poslouchat mě!"Chytl mě za vlasy na temeni a vší silou táhl dolů.Se zajíknutím jsem zavrávorala a složila se k zemi.
"Gregore nech ji být! Klid,nekaz si s ní večer.Sluhové ji odvedou do věznice a ty si můžeš v klidu dát další skleničku Margarity!".Julian k nám přiběhl a chytl pana Hangsfielda za ruku,jíž mě držel u země a pomalu mi vytrhával vlasy.V momentě,kdy spolu navázali oční kontakt,Gregor mé vlasy pustil,ale stále naštvaný dal poručit,aby mě odvedli do věznice.Dva muži se mě chopili a táhli mě chodbami vzpouzející se do věznice.Byla o patro níže než suterén a byla zařízena ve starobylém stylu jako za dávných časů.Už zase jsem skončila na zemi zamčená v kleci bez potravy,sama, oslabená, na pokraji sil a ve tmě...