Leden 2014

Esence-Happy holidays,colour3 nail polish!

31. ledna 2014 v 18:47 | -D |  Recenze
Hey!!
Určitě jste si všimli mého nového desingu na téma tanec!Je úžasný jako všechny,co jsem zatím měla a vděčím za to Brunnete girl!Díky!
Dnes budu poprvé ever dělat recenzi na nějaký "kosmetický produkt" a vybrala jsem si lak(y) na nehty,který jsem dostala k Vánocům od své kamarádky-Brunette girl:p..Díky moc podruhé brunetko!:*

Značka: esence
Název: happy holidays,colour3 nail polish
-01 Joy to the world!
-02 Run,run Rudolph!
-03 Light up the tree!
-04 Sugar plum Fairy
Cena:80kč(ČR-dm)
Kolekce přišla se čtyřmi duo laky,a každý lak z této kolekce má přijít se dvěma barevnými kombinacemi-v jasné a se třpytkami,takže si můžete vytvořit mnoho různých barevných kombinací!
Laky slibují vynikající pokrytí a dlouhodloubost.
Omluvte prosím to,že laky byli navrženy jako Vánoční kolekce a podle toho mají i názvy a i tak vypadají,ale říkala jsem si,že na ně prostě udělat recenzi musím a na příští rok se mi čekat opravdu nechtělo.:D

Můj názor:
Laky plní přesně to,co slibují.Já mám doma Run,run Rudolph a jsem s ním nad míru spokojená! Barvy jsou příjemné a skvěle drží!Schnou rychle a stačí klidně nanést jedna vrstva.
Můžu o něm říci,že je to jeden z nejlepších laků,co vlastním a ten nejoblíbenější.
Mé kamarádky zároveň dostali další dva laky z této kolekce a jeden jsem si dovolila vyzkoušet(promiň Ter!:D).Byla jsem z něj stejně nadšená jako z "Rudolpha" a musím potvrdit,že ty barevné kombinace jsou opravdu jedinečné!
To že jsou původně Vánoční nehraje žádnou roli si myslím.Například můj Rudolph je z jedné strany červený a z druhé průhledný s rudými třpytkami a tyto barvy se krásně hodí i na Valentýna!!

Vřele doporučuji všem!

Lakům dávám 5 hvězdiček z 5 a kdo je obzvlášť specialista na laky, musí mít alespoň jeden z nich vystavený na své poličce mezi elitou!
Doufám,že se vám má první recenze líbila a dejte mi vědět do komentů,jestli chcete více takových článků!
Zatím bye!


Valentine decoration

29. ledna 2014 v 16:24 | -D |  Mix
Hi! What's up? Ha-llo!
Jak vám běží vaše živůtky??:D
Mě celkem fajn!Chcete vědět proč mám tak dobrou náladu..Bože jsem vážně hyperaktiv...:D No protože je mi docela pěkně zle a sem nemocná doma!:*!jop:D Konečně!Škola,herecká,povinosti..to vše mě zabíjí a to je teprv týden po polotetkách:O!...
No nicméně,dneska jsem si pro vás připravila článek na téma "Valentýn"!Což není určitě zdaleka poslední článek na toto téma.Mám vplánu udělat mé oblíbené favourite,povídku jednorázovku a možná něco o pečení či outfitech.No uvidíme,jak to všechno zvládnu,ale teď už k dnešnímu tématu,což je Valentýnská dekorace.Já osobně si pokoj na Valentýn nijak zvlášť nedekoruju,poněvadž ho mám do takové stylu celý rok.No je růžový,na zdech mám také nálepky ve tvarech srdcí,květin atd.(zní to divně,ale nevypadá to špatně,vážně!:D),a mám tu celkem dost věcí do tvaru srdce.Nemám to tak ani schválně,vlastně ani nevím,jak jsem to dokázala?!
Ale dnes tu bude pár tipů,nebo doporučených videí,podle kterých si můžete nadekorovat pokoj,aby vypadal sladce valentýnovsky,ale zároveň ne přeplácaně!
Tak tady je máme:

Jako první položku bych sem dala květiny!Valentýn bez květin je jako Vánoce bez stromečku!Je přeci úplně jedno,jestli vám květiny daruje kluk!Kašlete na něj!A kupte si je samy,jen tak na oživení Valentýnské atmosféry.

Další,co mi připadá kouzelné při Valentýnské výzdobě pokoje jsou ozdobné řetězy.Zní to zvláštně,ale Bethany natočila krásné video,jak si nějaký takový vyrobit.Myslím,že je to jednoduché,efektivní a svěží.Já udělám možná tento rok vyjímku a o nějaký takový se taky pokusím.



Třetí položku na mém seznamu obsadili valentýnsképolštářky!Já sice moc polštářů v pokoji zrovna nemám,ale k patnáctinám se mi plánuje zařídit nový pokoj!A tak sem si řekla,že do mé nové postele začnu sbírat polštáře.Valentýnské v mé sbírce rozhodně nebudou chybět;).Tady je pár ukázek,jak si zútulnit postel ve velkém stylu.




Jedna z věcí,které sem nesmím zapomenout také přidat jsou Valentýnské obrázky.Je to snad nejjednošší způsob,jak navodit váš pokoj do romantické atmosféry,která je pro Valentýn tak typická.Vzít nějaký zamilovaný obrázek nebo fotku,dát do rámečku a vystavit na poličku.Snadné a elegantní.


Další bod na mém seznamu zní zvláštně,ale mě se obzvlášť líbí.Tento bod sem nazvala Valentýnské dózičky.Jsou tím myšleny nejrůznější nádobky s valentýnským vzorem ,do kterých si můžete dát třeba svíčku,květiny nebo do nich nasypat bonbóny.Vypadá to roztomile a lehce si to můžete vyrobit i doma.Stačí najít třeba nějakou starou zavařovaní sklenici,na ní tavnou pistolí přilepit kousek nějaké látky ve Valentýnských barvách a nakreslit na to nějaký pěkný vzor.Přidáte svíčku a voala máte krásnou valentýnskou dekoraci.


Šestá věc bude znít asi hodně divně,ale snad všichni víte,co mám na mysli.3D nápisy.Jsou moderní a vážně sem si je děsně oblíbyla.Je to vlasně třeba jen kousek molitanu, nebo dřeva vyříznutý do tvaru písmene a nabarvený na růžovo,ale vypadá to zajímavě a neotřepaně.Když zhasnete a dáte k nim svíčku vypadá to vážně romanticky.Uznejte sami.


A tady je ještě pár videí:


Doufám,že vám pár mých nápadů stačilo a zbytek už si nechávám pro slíbené favourite;).
Dejte mi dyštak vědět do komentů,jak si dekorujete/nedekorujete vy pokoj na Valentýna.
See you later!:*

Rose's diary - part 4.

27. ledna 2014 v 19:03 | -D |  Povídky
Cesta do slizounova obydlí byla poměrně dlouhá.Seděla jsem v jednom autě s oběma bodyguardy,zatímco slizoun s neznámým fešákem jeli v jiném a o moc víc luxusnějším autě.Byla to menší limuzína,kterou jsem zahlédla jen letmo,když nastupoval jejich řidič.Ale i takový pohled stačil k tomu,abych usoudila,že můj momentální vlastník si žije ve velikém luxusu.Tuto skutečnost mi potvrdilo i jeho sídlo,ke kterému jsme dorazili asi po dvou hodinách cesty.
Když jsme se přiblížili k bráně s nápisem "Hangsfieldovo sídlo"bylo mi divné,že v nejbližším okolí nevidím žádný dům,ale až teprv po zhruba čtvrt hodině cesty krajinou lemovanou kopečky,kterou sem tam zdobili jakésy menší domky,stáje,nebo tenisové kurty mi došlo,že toto celé je příjezdová cesta a to hlavní mě teprv čeká.Za posledním malým kopečkem už jsem viděla rýsovat se velkolepý palác.Čtyři ohromné mramorové sloupy podpíraly krásně zdobenou střechu,ve které byli vytesáni malí aldínci a jiné bytosti podobného rázu.Velká francozská okna propůjčovala domu honosnou podobu a ohromné mahagonové dveře na dálkové ovládání tomu dávali ještě poslední tečku.Před domem,jestli se tomu tak dá říci,ležela kašna,uprostřed které stála vysoká,hubená,nahá žena s džbánem na rameni,z něhož stékal proud vody a obkresloval linie jejího dokonalého těla.Obdivovala jsem architekty tohoto domu,ikdyž jsem viděla už ledajaké divy za svůj dlouhý život. Nejvíc mě však udivovalo,jak někdo mohl dokázat skloubit takovou antickou nádru s tak moderním zařízením.Většina věcí tady,totiž byla ovládána počítačově,jak se zdálo.
Auto objelo kašnu a zastavilo přímo před domem.Z limuzíny začal vystupovat můj nový vlastník se záhadným mužem a jeho lišáckým úsměvem.Mě uchopil můj bodybuard a vyvedl mě z auta.Stále zesláblá jsem při styku se sluníčkem trochu zavrávorala,ale to už byl u mě druhý bodybuard a podepřel mě z druhé strany.Jako loutky jsme se pohybovali za těmi dvěma muži,kteří tu očividně měli neomezenou moc.
Slizou dvakrát zatleskal a mahagonové dveře se začali otevírat.Když jsme vešli zakřičel,tak že jsem se lekla:"Maredith kde jsi??Okamžitě sem poď máš tu práci!"
Hnědovlasý fešák k němu přistoupil a začali si povídat o něčem,co jsem neměla šanci slyšet.Když nemáte dostatek krve,nestrácíte jen sílu,ale i smysly máte otupělé,což mě v tuto chvíli dost štvalo.
Vnitřek byl snad ještě oslnivější než venek.Vešli jsme do ohromné haly s opět mramorou,lesknoucí se podlahou.Nakonci haly bylo krásné veliké zrcadlo ve kterém jsem se viděla,nač jsem se málem lekla.Poslední zrcadlo do kterého jsem se kdy podívalo,bylo u mě doma ten den ráno,kdy mě zatkli.To jsem si ostříhala své dlouhé rovné husté vlasy,aby mi v boji nepřekáželi a poté jsem večer skončila v malanu,ze kterého jsem právě přišla.Tohle zrcadlo bylo však mnohem větší.Po místnosti byli různě rozmíštěné gauče,stolečky,skříňky a dokonce i 2 televize.Po stěnách viseli obrazy,které museli zřejmě stát celé jmění a z této haly vedli také patery schody.Dvoje dolů a troje vzhůru.Byla jsem okouzlena.
V tom okamžiku přiběhla vysoká,černovlasá žena středního věku,oblečená v krátké černé sukni a tmavěmodré halence s malým štítkem a nápisem "Hangsfieldovy služby"."Omlouvám se pane.Co si přejete pane??"spustila okamžitě.Vlasy měla stažené do drdolu z něhož navyčuhoval ani vlásek a měla perfektní make up,ktyrý jsem už dlouho neviděla.
"Už bylo načase."zabrblal slizoun nevrle"Potřebuji,aby jste tady slečnu",otočil se a ukázal na mě,"připravili na večerní přivítací večírek.Víte,co mám na mysli."Usmál se a odhalil tak svoje perfektně vybělené zuby."A dejte si záležet!"
"Samozřejmě pane."přikývla žena.Poté luskla prsty,otočila se a spěchala jedněmi schody,vedoucími nahoru.V tom okamžiku mě mý průvodci hrubě popadli a táhli do schodů na mých hadrových nohách,které jakoby ani nebyli moje.
"Buďte něžní a chovejte se trochu k dámě!"křikl za námi zřejmě pan Hangsfield.Jako by všude musel mít štítky,aby všichni věděli,že toto je jeho a nikoho jiného.
Bodybuardi okamžitě zpomalili a byli jemnější jako když kouzelnou hůlkou mávne.Následovali ženu,která nás vedla nekonečnými chodbami zařízenými stejně luxusně jako zbytek domu.Nakonec zamířila ke dveřím na konci jedné z nekonečných chodeb,podržela nám dveře,abychom mohli projít a okamžitě začala rozdávat rozkazi.Já jsem byla posazena na malý gaučík ze světlé kůže a jen zírala.Muži odešli a místo nich tu teď byla místnost plná žen.Všechny měli stejně dokonale nalíčené obličeje jako Meredith a i podobné uniformy.Kažná dostala nějaký rozkaz a okamžitě jej začla plnit.Jedna mi měla za úkol idělat pedikůru,druhá mě vykoupat,třetí vytrhat obočí,oholit nohy,ošetřit vlasy,udělat mi zábal a pleťovou masku,nalíčit mě,vybrat mi outfit.Všechny okolo mě zkrátka lítali a opečovávali mě jako královnu.Já na ně jen zírala a nemohla uvěřit svým očím.Co se to dějě?Proč to dělají?A jaký uvítací večírek?Prostředí ke mě bylo až přehnaně přívětivé a tak jsem čekala,kdy příde ten kopanec,který mě vrátí zpátky do reality.A on přišel dříve,než jsem si myslela...

January favourite!

24. ledna 2014 v 15:29 | -D |  Favourite
Hi!
Jaký máte leden?Já zatim nic moc..Samý testy a učení!Do toho se naučit scénář a stíhat sledovat seriály:D Fuška!
No nic méně na blog si najdu čas vždycky a dneska vám přináším článek o mých oblíbených věcech,které jsem objevila během ledna:D!! No nevím jestli přímo objevila,ale spíš si oblíbila.Bude to mix všeho možného,od kosmetiky po filmy,takže se připravte a jdeme na to!

První věc,kterou si nemůžu vynachválit je film Frozen!!Asi jste si všimli z předešlých článků,že často poučívám obrázky z toho filmu a to proto,že ho miluju!Byla jsem na něm v kině se setřenkou(5)(:D Je to pohádka no),a musela jsem si stáhnout všechny písničky z toho filmu,protože jsou awesome!(ale v ajině,protože to zní mnohem líp!)Děj je super a nejde tam jen o lásku jako v některých podobných Disney pohádkách.Jedna z hlavních hrdinek si vlasně vůbec nenajde žádného sličného zachráne!Jen sama sebe:).Vtip samozřejmě také filmu nechybí.Nejkomičtější postavy filmu jsou asi sob a sněhulák Olaf.
Doporučuji!!!!!



Druhá věc se týká kosmetiky.K Vánocům jsem dostala nový make up, na který je i reklama, a splňuje přesně to,co slibuje!
Je to Stay matte foundation od Rimmel London,odstín 200 soft beige.Zmatňuje,a to tak,že je to zatím nejlepší zmatňující make up,který jsem zkoušela.
Další věc,kterou mi přinesl leden 2014 se týká drogerie.Na první pohled bych vživotě neodhadovala,že právě toto bude můj oblíbený sprchový gel,ale je to tak.Jmenuje se golden touch od značky C-thru.Vzhled vás nijak zvlášť neosloví(Alespoň mě zas tak neoslovil),ale ta vůně!Nedokážu ji boužel k ničemu přirovnat.
Další plus je,že vůně vydrží opravdu dlouhou dobu a je celkem silná,takže favourite shower gel!
Jedna z věcí,kterou jsem si za leden zamilovala jsou Babylips!!Zřejmě je všichni znáte,ale pro upřesnění,babylips je něco mezi leskem a lujem na rty.Krasně voní a na rtech vypadá užasně!K Vánocům jsem dostala 3 a nemůžu si je vynachválit.Rozhodně nesmí chybět v žádné vaší kosmetické taštičce!

Pátá favourite věc za leden je krém od oriflame Natural-body cream with toning pink grapefruit and ginkgo.Voní uplně božsky-po grepu...Kdo by to čekal?:D Je to taková svěží vůně s nádechem léta.Pokošku přehnaně nemastí jako jiné krémy a je to jeden z nejlepších krémů,který jsem ever zkoušela.


Muffiny!Ty nesmím zapomenout přidat do tohoto článku!Tenhle měsíc jsem totiž konečně dostala formičky a začala si je píct sama.A od té doby je miluju:D.Hlavně ty banánové čerstvě z trouby.Ňam!


Tahle položka je zvláštní,protože se týká aplikace na mobilu,ale proč ne.:) Začala jsem poslední dobou jako sociální síť používat Spachat.Jde vlastně o to,že se vyfotíte,napíšete k fotce zprávu,nastavíte na kolik sekund chcete,aby se to příjímajícímu zobrazilo a odešlete.Zní to divně a prakticky stejně jako jiné sociální sítě,ale já jsem si to ani nevím proč děsně oblíbila!Jedno z významných plusů je,že tu fotku nemůže nikdo zveřejnit,protože až vyprší doba deseti sekund,už se fotografie nikdy nezobrazí.Možná,že tu aplikaci znáte už dávno,ale pochopte od Vánoc mam nový mobil a nejsem v tom zas tak zběhlá:D.
O poslední položce v seznamu už jsem se zmínila na začátku.Jsou to písničky z filmu Frozen,který je právě v kinech,ale sontrack se dá samozřejmě bez problémů sehnat. Tady vám pustím ty nejúžasnější,které v mém mobilu jedou pořád dokola.Jsou to:Let it go,For the first time in forever,Love is an open door,Do you want to build a snowman a Fixer upper.





Že jsou super :3.Takové dětské,ale miluju je:p.
Snad se vám líbili některé věci z tohoto článku a doufám,že snad i některé vyzkoušíte.To je pro dnešek vše a zatím páá!
See you later darlings:*



Štěstí

20. ledna 2014 v 18:55 | -D |  Citáty
Štěstí,to je to jediná,co můžeme dávat aniž bychom to měli.

Být šťastný,to je umění,k němuž nám často chybí talent.

Štěstí se narodilo jako dvojče,musí se sdílet.

Štěstí neexistuje,jsou jen šťastní lidé.

Největším štěstím v životě člověka je vědomí,že nás někdo miluje proto,jakcí jsme,nebo spíš přesto,jací jsme.

Štěstí přijde tehdy,když mu neklademe žádné podmínky.

Lidem se téměř nikdy nedaří být šťastní,protože stále vidí minulost lepší,než přítomnost,přítomnost horší než je,a přítomnost růžovější, než bude.

Blbost je veliký dar,činí člověka šťastným.

Za zkušenosti musíme v životě platit.Máme-li štěstí,dostaneme slevu.

Pokaždé,když si uvědomíme své štěstí,zrodí se v nás nová touha žít.



Rose's diary - part 3.

18. ledna 2014 v 13:59 | -D |  Povídky
Když jsem se probudila,okamžitě jsem ucítila na svých bedrech nekonečnou únavu.Svýrala mě a já si uvědomila odkud se vzala.Před očima mi vytanuli živé vspomínky na to,co se odehrávalo před pár okamžiky.Boj,krev,smrt,vítězství,.. Ach ne,já...já zabila další moji spojenkyni.Ve skutečnosti bychom přece měli držet spolu a snažit se znovu získat naši moc zpátky.Místo toho se tu bezúčelně vraždíme,abychom získali trochy krve navíc.Obklopil mě pocit viny a zoufalství.Co jsem to udělala?!V tu chvíli mi někdo silou otevřel oko a ozářil mě světlem až to zabolelo.Vyjekla jsem a uhla hlavou.
"Myslím,že je v pořádku.Jen ji ještě lehce oslabíme a poté si ji můžete odvést."Otevřela jsem oči a uviděla doktora Sneiflagea.Byl to malý, štíhlý mužík ve věku okolo šedesáti.Zde sloužil jako doktor výhradně pro upíry.Když sem přijel nějaký bohatý obchodník a měl zájem o některého z bojovníků,dokror Sneiflagea jej důkladně vyšetřil a připravil na cestu z tohoto zařízení.Když říkám připravil,myslím tím,napustil mu žíly sporýšem,aby byl lehce ovladatelný.Doktor poodešel k jakémusi pultu a umožnil mi tak pohled na dva muže stojící opodál.První z nich byl takový slizoun.Vlasy uhlazené gelem,obtloustlý, středního vzrůstu.Na tváři výsměšný výraz.Štítil se mi.Ten druhý byl pravý opak.Celkem vysoký,štíhlí,ale pod bílou košilí se mu rýsovali svaly.Vlasy lehce rozčepířené,což působilo děsně sexy ještě ve spojení s jeho lišáckým úsměvem.A ty oči..Takové jsem snad ještě nikdy neviděla.Téměř průsvitně modré,jako to nejčistčí jezírko.A já se v něm utápěla...Sledoval mě.Každý můj pohyb.Nedokázala jsem mu však číst z tváře.Výraz pro mě nečitelný jako latinská kniha.
"Dobrá tedy,nechte jí pouta na rukou a nohy jí uvolněte."řekl slizoun a podíval se na mě s úšklebkem"Tak zlatíčko teď jsi moje."
Odvrátila jsem od něj hlavu.Nemohla jsem se na něj dál dívat.V tu chvíli mi projela žilami nepříjemná a každou vteřinou stoupající bolest.Obličej jsem zkřivila utrpením a prohla se v zádech.Jako by vám v žilách putovali jehly stále sem a tam. Po několika nekonečných minutách ta bolest skončila,ale já se cítila jako by mi právě odebrali část života.Energie a síla byli pryč.Mé tělo bylo podobné hadrové panence.Okamžitě ke mě přistoupil doktor.Se stále stejným pracovním postojem mi osvobodil nohy a odpoutal mě od lahátka ,na kterém jsem až doteď ležela.
"Je vaše."řekl jako bych byla zatoulané zvíře z útulku,kterému právě našli nový domov.
"Děkuji doktore.K vozu si ji dovedu sám za pomoci mé ochranky."kývl slizoun směrem k doktorovi,otevřel dveře umístěné přesně naproti mému lehátku a zakřičel cosi nesrozumitelného.Já stále jen ležela a čekala,co se mnou bude.Mé tělo bylo momentálně mimo provoz a jelikoš šance na to,že by mi dali na cetu svačinu ve formě tří pytlíků čerstvé krve byla mizivá,ani jsem nepomýšlela na útěk.V mžiku byli u mě dva bodyguardi.Popadli mě a hrubě mě vyvedli ze dveří ordinace.Naposledy jsem se ohlédla.Tohle je zřejmě poslední okamžik,kdy vidím tuto budovu.Dosáhla jsem,čeho jsem chtěla.A stejně tak dosáhnu i mého příštího cíle a osvobodím všechny vampíry.Udělám to ve jménu těch,jež museli zemřít na bojišti.Těch,jež byli třeba i nevinně odsouzeni.Všichni upíří totiž nutně nezabíjejí,aby dosáhli obživy.Jsou i tací,kteří se třeba živí jen na zvířatech,nebo odkupují pytlíky s krví a nevysávají lidi!Ve jménu těch všech slibují svobodu upírům!A taky pomstu...A svého slibu dostojím ať mě to bude stát cokoli.

24 things,that I love on winter!

14. ledna 2014 v 22:41 | -D |  Favourite
Hye guys!
Tak jak se máte??Co zima jak se vám líbí?:D Mě zatím moc ne,protože téměř není.Sníh neni!A tak není z čeho stavět sněhuláky,koulovat se a dělat blbosti a neni to skrátka ta pravá zima...
Ale nicméně já vám chci napsat článek o tom,co miluji na opravdové zimě se vším všudy!Snad se schodneme v některých věcech a snad se vám můj článek bude líbit:)!
Tak jdeme na to!
1.Sníh!!Miluju sníh.Sněhové vločky snášející se k zemi ,dávající matičce zemi až euforický zevnějšek!
2.Teploučké večery u krbu.My sice doma krb nemáme,ale teta má a je to něco krásného dívat se jak si plamínky klidně plápolají a hřejí vás.
3.Kakao,kafe,horká čokoláda,čaj,prostě všechny horké zimní nápoje,co vás příjemně zahřejí a neskutečně si na nich pochutnáte!
4.Zimní pohádky,které vás o chladných den pod peřinou u televize krásně pobaví.
5.Koulovačky!Noo jo,to má rádo snad každé malé a dítě a já taky:D.Zablbnout si ve sněhu třeba s vaším pejskem je děsně super.
6.Klapky na uši,díky kterým nemusíte mít zmrzlá ouška jsou úžasné!Musím si je konečně taky pořídit.
7.Lyžování je jedna z nej čiností na zimě!Jediný problém je to že neni momentálně sníh:D.
8.Zimní kabáty a bundy!To je klasa!A jedna z věcí,které dávají navrh zimě oproti létu.(v outfitech)
9.Zimní výzdoba!A zároveň i Vánoční.Dodá vám kouzelnou zimní atmosféru jak venku,tak vevnitř.
10.Zimní líčení!!Což jsou oční stíny..Nejlepší modré které vám vženou do tváře odraz pravé zimy.
11.Zní to divně,ale outfity kluků :D zimní svetry a kulichy a zimní bundy jsou na klucich prostě sexy:D
12.Zimní botky,krásně chlupaté a zároveň módní:3 Nesmí chybět!
13.Brusleníííí!Miluju bruslení!Možná je to tím,že jsem ho dělala závodně,ale i tak je to prostě něco ůžasného,čím můžete zabít sobotní nudu!
14.Opět to bude znít divně,ale zimní Staromák!A vlastně celá Praha.Prostě dokonalý pohled na zasněženou Prahu.
15.Zimní anebo spíš Vánoční písničky!Ty obzvlášť ráda poslouchám:3.
16.Zimní obrázky na weheartit!:D Od tamtud jsou mimochom tyto všechny :D.
17.Sněhuláci!!Každý rok si alespoň jednoho sněhuláka postavím,ale tento rok ho budu asi stavět z hlíny.:D
18.Jelení luje,aby jsem neměla seschlé rtíky:D Vždy v každé kabelce...
19.Nemoci!!:D zní to blbě,ale já preventivně každou zimu alespoň 2x onemocním a vyhnu se tak alespoň 14-i dnům sezení v tom našem ústavu.(Někdo tomu říká škola...).
20.Zimní outfity malých dětí!:3 Jsou tak roztomilé v těch kabátkách,sněhulích,svetřících...:3
21.Zimní olympiáda!!Tenhle rok se konná takže se rozhodně budu koukat!Zvlášť na krasobruslení a držím palce našemu věčnému trémistovi Vernerovi,pro kterého zatím vypadá tento rok celkem slibně.
22.Zimní náměty na nehty!Vločky,soby,zimní krajina,to vše se dá kreslit na nehty.Je jen na vás,co zvolíte..
23.Zimní teplé pletené svetry,potřebné na každou zimu!
24.A samozřejmě nesmím zapomenout Vánoce!!Nejkrásnější svátky v roce plné lásky,pohody,dárečnů,jídla a všeho dobrého...
Děkuji,že jsem se s vámi mohla podělit o věci,které uznávám jako the best ever na celé zimě a chci se ještě omluvit,že jsem teď dlouho nepřidala žádný článek...To víte pololetky:P.
A byla bych ráda za přečtení mé vícedílné povídky, která má zatím pouze 2 části,ale na dalších už se pracuje...
Thanks,see you later darlings!:*


Rose's diary - part 2.

10. ledna 2014 v 18:06 | -D |  Povídky
Musela jsem se olíznout při pohledu na tu nádheru.Ta vůně.O muj bože,jak slastně to vonělo.Nešlo už čekat ani chvilku a tak jsem se co nejrychleji přihnala k malému stolku uprostřed místnosti a popadla flašku stojící na něm.S neuvěřitelnou nedočkavostí jsem utrhla víko a začalo hltat její obsah.Lidská krev.Jak dlouho už jsem neměla tu čest vypít jí tolik najednou.Když jsem dopila,zahodila jsem flašku na zem.Po bradě mi stékal čůrek krve,ale já si to téměř ani neuvědomovala.Byla jsem v jakémsi oparu.Jediné,co pro mě existovalo,byla vůně a chuť krve.Jako bych ji cítila všude kolem sebe.Když totiž vaše tělo přijímá určitou dávku a najednou jí dostane desetinásobek,zblázní se vám vaše smysli a v tu chvíli neznáte blízkého přítele.Je to jako kdyby jste právě dostali příležitost k pomstě.Chcete víc.Chcete mnohem víc.Ničíte,co můžete.A poté,když se dostanete z oparu je vaše psychika o to horší.Začnete dostávat malé dávky a mysl se vám polidští.Jste jako v tranzu.Všude cítíte smrt,máte noční můry,živé sny.Je to jako na houpačce.A právě takhle nás lidé mučí.
Náhle mě ozářilo světlo vycházející zpoza se zvedajících dveří.Zastínila jsem si rukou obličej.Aréna.Slyšela jsem křik těch lidí nade mnou.Vešla jsem dovnitř a podívala se vzhůru.V Aréně byla obvyklá lehátka pro hosty,jaké jste mohli vidět téměř všude.Hosté leželi na břiše a s opřenou hlavou sledovali boj dole.V těch luxusnějších arénách si při tom užívali i masáže,nebo různé procedůry.Zde bylo přibližně 200 lehátek.Malan ve kterém jsem byla uvězněna já,byl totiž velmi rozrostlý, a tak pro pohodlí hostů,vlastnilo naše zařízení 25 arén vždy po dvoustech místech.
Lidem jsem však moc velkou pozornost nevěnovala,ale zato mojí protivnici ano.Byla to žena,která by podle lidského věku měla tak 45 let.Vysoká,štíhlá,ale svalnatá.Přes její pravé oko jí vedla až neuvěřitelně čerstvá jizva.Dle toho a také podle dalších mnoha škrábanců a odřenin jsem soudila,že je zřejmě často vyzívána,a zatím přežívá,což znamená že musí být hodně silná.Ale také jsem usoudila,že dle čerstvosti jizev byla nedávno v boji,a tak jí to mohlo značně oslabit.Není pravda,co se říká o tom,že upíři necítí únavu.Krev nám sice dá značnou energii,ale bez odpočinku je tato energie k ničemu.Za nevýhodu jsem zase počítala to,že má krátké vlasy.Já mám vlasy téměř do třičtvrtě zad a mé protivnice toho v boji značně využívají.Uchopují mě za ně,a tak se mnou mohou snadno manipulovat.
Nevěděla jsem sice,jak moc je má soupeřka silná,ale už jsem znala jají slabiny.Tak jdeme na to...
Když jsem chtěla konečně udělat první výpad,náhle se přede mnou zjevil masivní jehličnatý strom.Hologrami.Obvykle jsou vidět hned v momentě,kdy vstoupíte do arény,dnes je znát značné zpoždění.Tiše jsem se mihla okolo stromu a chtěla se schovat za malou skalku poblíž mě,když se zpoza jednoho stromu hned vedle mě vyřítila má protivnice.Bojovně zaječela a pokusila se mi dát pěstí do obličeje.Byla jsem však rychlejší,vyhla se a zasadila jí ránu do kolene.Nebyla moc velká,ale připravila jsem díky své rychlosti mou oponentku o moment překvapení.Neviděla jsem ani nejmenší náznak bolesti a už se po mě znovu natahovala.Vyhla sem se a upíří rychlostí se přemístila k malému stromku,ze kterého jsem ulomila poměrně silnou větev.Teď jsem zaútočila já.Udělala jsem výpad,ale ona to čekala a rychla se vyhla.Pokusila jsem se jí zasáhnout mým narychlo vyrobeným kůlem,ale nepovedlo se.Když jsem uhíbala před dalším jejím výpadem popadla mě za vlasy a vší silou mnou mrštila o blízký smrk.Sedřela jsem si lehce tvář o tvrdou kůru a zabodla si přitom do ramene krátkou větývku.Urychleně jsem si dřevo z ruky vytáhla,ale to už u mě byla soupeřka znovu a povalila mě na zem.Znehybnila mě a zakousla se mi do krku.Byl to nechutný a tak bolestivý proces!Lidé z upířího kousnutí prožívají euforii,ale pro upíry je neskutečně bolestná záležitost.Sebrala jsem všechnu svou sílu,uvolnila si jednu ruku z jejího sevření a zarila jí je vší silou do jizvy na její tváři.Zaskučela bolestí a povolila sevření.Toho jsem využila a zavalila jí svým tělem.Stále jsem jí zarývala své prsty do rány a poté jí přidala jednu ránu pěstí.Vzpouzela se,ale já jsem udělala to,co jsem na našem boji nejvíc nesnášela.Zakousla se jí do hrdla.Nesnášela jsem tu chuť upíří krve.Lidská,to bylo něco jiného,ale pít upíří krev bylo tak zvrhlé.Pila jsem,jak nejrychleji jsem mohla abych jí,co nejvíce oslabila.Rozhodně jsem jí vypila víc krve než ona mě.Ale jelikož se nepřestávala vspouzet,o chvíli později mě od ní odtrhl silný kopanec do břicha.Tupá bolest mě odmrštila na 5 mertů od ní.Ale mým předešlým účelem bylo stejně jen oslabit ji.Přiznávám se,že jsem ji podcenila,ale teď jsem měla navrch.Jediné,co jsem potřebovala bylo dostat do ruky dřevěný "kůl",který jsem upustila během boje a který ležel,tak tři metry ode mě.Protivnice se připravovala na útok,a tak jsem ji mým náhlým přesunem překvapila,ale přesto jak oslabena byla,reflexi byli stále dost rychlé.Vrhla se na mě a přimáčkla mi hlavu k zemi.Byla jsem však silnější a svalila ji ze sebe.Uštědřila mi kopanec do holeně,ale bolest jakoby šla mimo mě.Opět jsem udělala to,co před tím a zaryla jí prsty do rozkrvácené jizvy na obličeji.Upírům se sice zranění hojí rychle,ale tahle upírka přišla o spoustu krve a navíc dostáváme moc malé dávky lidské krve na to,abychom se stihli tak rychle uzdravit.Ani ta velká zásoba před bojem nebyla pro ni dostatečná na uzdravení všech ran.Skučela bolestí a já využila příležitosti a urychleně se natáhla pro kůl,který ležel na pár stop ode mě.Dostala jsem pěstí do obličeje,což mě trochu vykolejilo a soupeřka se mě snažila ze sebe svalit,ale než se jí to podařilo,využila jsem příležitosti a vší silou jí vrazila kůl do srdce.Na tváři jí stuhl kamený výraz.Ačkoli bych tak moc chtěla teď odejít,věděla jsem,že jestli boj neskončím úplně, dostanu trest a další měsíce tady už nepřežiji.Tak jsem,ač s velkou nechutí,zahodila svou důstojnost, zabodla jí špičáky do hrdla a pila a pila dokud jsem jí z těla nevysrkla všechnu krev.Nechala jsem bezvládné tělo mrtvé upírky ležet na zemi a vstala.S výtězoslavným výkřikem jsem zvedla ruce nad hlavu a užívala si jásot davu nade mnou.Náhle jsem však ucítila prudkou bolest hlavy a u srdce.Před očima se mi zamlžilo a já upadla do dočasné srmti.

Rose's diary - part 1.

6. ledna 2014 v 16:47 | -D |  Povídky
Můj milý deníčku,...To je hloupý začátek.Nejsi můj a už vůbec nejsi milý.A deníček zřejmě taky nejsi soudě podle tvého vzhledu.Píšu do tebe jen proto abych si uchovala zdravé myšlenky a nezešílela, jako dnes tvá majitelka.Když jsme byli nahnané do koupelen,pokusila se pokousat naší hlídačku.Stalo se to tento týden již po třetí.Místo trochy krve se jí dostalo injekce sporýše a zlomenného vazu.Poté jí odvedli.Všichni vědí,že za 3 přestupky během čtrnácti dnů je trest smrti.I ona to věděla.Ale nechala se zlákat myšlenkou důstojné smrti-probodnutí kůlem a ne vraždou od svého vlastního druhu.Když ji odváděli vypadl si jí z kapsi a skončil u mě.
Je to tak potupné.I mě to čeká,jestli se ovšem neobjevý nějaká zázračná ukrytá armáda upírů a všechny nás nevysvobodí z tohoto ničivého vězení.Ano je to tak.Už dlouho jsem neslyšela žádnou báchorku o tom,že v Pensilvánských lesích se schovává početná skupina mých krvelačných druhů a chystá se na pomstu.Všichni upíři po celém světě jsou tedy nejspíš už v Manalech jako já,nebo jsou využíváni ve vědeckých laboratořích.Manaly jsou,můj věrný posluchači,zařízení,kde jsou upíři vězněni.Máme tu skromné sociální zařízení a každý svoji celu.Nikdo není po dvou.Na stropech jsou všude rozprašovače sporýše a jakmile,máme být vypuštěné z cel,třeba na mytí,nebo když máme jít na zápasiště,tak ze všech rozprašovačů v každé cele začne sršet ta nechutně pálící tekutina a oslabí nás,aby se s námi mohlo lépe manipulovat.Dostáváme sklenku krve na den.Výjímka je tedy,když jste vyzváni k boji.To vás zavřou do zvláštní místnosti,kde dostanete celou láhev naplněnou krví,abyste byli silní a poté vás okamžitě vypustí do arény.Je to tu jako za dob gladiátorů,narozdíl od toho,ale jsou naše arény mnohem vychytanější.Vypustí vás do obří místnosti se skleněným stropem na který samozřejmě nedosáhnete,jak moc je vysoko.Strop je zároveň podlaha diváků,kteří si s opovrživými výrazy užívají váš boj na život a na smrt.Aby to bylo ještě zábavnější,tak se na bojišti oběví hologrami,neboli vám vytvoří prostředí,kde se boj odebraje.Není to skutečné,ale je to navrženo tak,že pro nás bojovníky je vše hmatatelné a divák to vidí rovněž jako skutečnost.Když však nastane osudová chvilka,kdy je jeden z upírů poražen a čeká se jen na to až mu jeho protivník rozdrásá hrdlo,vypije všechnu krev a probodne ho kůlem(takováto vražda je poviná),všechny hologrami zmizí a divák si může vychutnat ničím nerušený pohled na smrt.Poté se opět spustí z rozprašovačů sporýš a jsou vám střeleny 2 dřevěné kulky.Jedna do hlavy a druhá do blízkosti srdce,aby nehrozilo,že někoho napadnete.Za vyhraný boj dostanete odměnu ve formě sklenky krve a pak jen čekáte a čekáte,kdy budete opět vyzvána k boji.
Já zažila už mnoho bojů,ale nikdo neměl šanci mě porazit.Konec konců jsem 3. generace upírů,co po světě kdy chodila.Ale stále nejsem natolik známa,aby mě odkoupil některý z obchodníků z téhle branže.Jsou lidé,kteří zkupují ty nejlepší bojovníky a pak vyzívají své druhy k souboji.Když jsou to však takovéto soukromé zápasy bohatých akcionářů,poražený upír se většinou nechá žít a oba upíří jsou dáni tomu,jehož upír zvítězil.Zacházejí s námi jako se zvířaty.
Někdo sem jde.Jsem zřejmě vyzvána k boji.Dnes odsud musím vypadnout.Už nesnesu ani den navíc tady.Jestli zemřu nečekej mě a pokud nezemřu stejně se sem nevrátím.

Kluci

4. ledna 2014 v 18:36 | -D |  Citáty
Hey!
Tak jak se vám zatím daří v novém roce??Mě vcelku...dobře.Zkrátka nic zvláštního prozatím.Konec roku byl dost negativní.Poslední den v roce moje teta potratila a celá rodina je z toho dost smutná ikdyž byl podobný konec očekáván.Jinak jsem silvestr trávila na horách s rodinou,což bylo vcelku vtipný:D.Moji rodiče si silvestr dost užili ovšem pod vlivem alkoholu:D.Já ktará si jindy ráda dám pár skleniček vína nebo frisco jsem neměla absolutně na nic chuť takže jsem pila dětské šampáňo.:D...Později za námi přijela i sestřenice a mám luxusní zážitky,které jsou na dlouhé vyprávění.Třeba o vlekaři,který děsně božsky voněl!A všimla si toho máma,která se stím svěřila mě a otčímovi,který mu to řekl:D.Takže jsme tam na něm potom loudili jméno té voňavky.Nebo jak na konci výletu přijeli do hotelu děti ruskejch velvislanců:3.Nesnášim rusáky...
No a aby nebyl tento článek zas celý o mě,máte tu pár citátů na téma "kluci".

Vyber si kluka:
-Který tě pozve k sobě domů,aby si poznala jeho rodiče ne jeho postel.
-Který ti neříká,že jsi "sexy",ale že jsi "krásná"!
-Který ti zavolá zpátky,když jsi to položila.
-Který zůstane vzhůru jen proto,aby tě viděl spát.
-Který tě chce ukázat světu,ikdyž nejsi zrovna miss.
-Kterému je jedno jestli jsi časem ztloustla ,nebo zhubla.
-Který řekne:"Co si dáš broučku?Já vařím."
-Když ti dokáže říct,co pro něj znamenáš a že je šťastný,že má právě tebe.
-Který tě bude milovat takovou jaká jsi.
-Který tě představí přátelům se slovy:"Tak to je ona".

Holky se zamilovávají do toho,co slyší a kluci do toho,co vidí.To je důvod,proč si holky dělají make-up a kluci lžou.


Vracet se k někomu a očekávat,že to dopadne jinak ,je jako číst tu samou knihu a očekávat,že se změní její konec.


Dnes večer neusnu a nebudu spát,slzy si nesetřu a nebudu se smát.Nepláču proto,že bys mě neměl rád,ale proto,že jsi mě naučil milovat.